Nyní k hodnocení jednotlivých kandidátů. Krátké hodnocení kandidátů vychází
z mé dlouhodobé zkušenosti a analytického pozorování, ale přesto je můj pohled
nutné považovat za subjektivní. Je to mé vlastní hodnocení a mnozí z Vás mohou
mít odlišná hodnocení. Nejedná se o žádné doporučení, nýbrž jen o sdílení mého
názoru, potažmo hodnocení.

ANDREJ BABIŠ: Navenek se prezentuje jinak, než ve skutečnosti a v politickém
zákulisí jedná. Jako vicepremiér podpořil vyslání českých vojáků do Pobaltí, pro
což jako poslanec hlasoval i ve Sněmovně společně se svými spolustraníky. Chce
být prezidentem svrchované země, ale jako premiér neustále dokládal, jak je vůči
cizím mocnostem zbabělý a ustrašený. Několikrát podpořil politiku USA, a to na
úkor bezpečného prostředí v Evropě i jinde ve světě. Několikrát se podřídil
požadavkům BIS (např. v kauze Vrbětice, což bylo opět ve prospěch USA – k tomu
je připravováno rozsáhlé a podrobné trestní oznámení, přednostně na BIS, VZ a
NCOZ). Dále neřešil ředitele BIS za svévolné a neoprávněné vstupování do státní
zakázky (týkalo se elektronických dálničních známek a přidání technologie na
pořizování podrobnějších fotografií pasažérů ve vozidlech s propojením na
databázi BIS s programem na rozpoznávání obličejů).

Opakovaně sváděl rozhodnutí své vlády na odborníky, kteří měli Babišovi jen
radit. Přesto Babiš několikrát trapně tvrdil, že on jako premiér s rozhodovací
pravomocí v ožehavých věcech nerozhodoval, ale že rozhodovali odborníci, kteří
ve skutečnosti neměli žádnou rozhodovací pravomoc. To je Babišova konstantní
vlastnost: nepřiznat se k nepopulárním rozhodnutím a svést to na jiné (na tato
témata bylo na webu Exanpro.cz publikováno několik analýz a hodnocení).
Babiš tvrdí, že pokud by vláda chtěla omezovat svobodu slova, tak se postaví
proti. Jenže Babiš omezování svobody slova vlastně sám zahájil, když se začal
podřizovat zpravodajským službám. A Vojenské zpravodajství se zákulisním
přispěním BIS bylo hlavním aktérem v zablokování nepohodlných webů. (K
dispozici jsou stále aktuální zpravodajské výstupy s názvem „Premiér Babiš
prozradil, komu slouží a koho se obává“ a dále s názvem „Babišova nová agitační kniha aneb Proč se jedná o fádní propagandu“ – výstupy získáte na adrese
wagner.exanpro@gmail.com .)

PETR PAVEL: Předkládá své domnělé úspěchy v pozicích náčelníka GŠ AČR a
předsedy Vojenského výboru NATO jako něco zásadního a prospěšného pro
Českou republiku. Ale jednalo se jen o jeho osobní kariéru a o funkce, které si
spíše odseděl, než aby něco zásadního a opravdu prospěšného pro ČR a pro
bezpečnost ve světě vykonal. Navíc ve funkci předsedy Vojenského výboru NATO
jen předsedal jakémusi výboru (podobně jako Drahoš v Akademii věd), což není
to samé jako velet skutečné vojenské jednotce (když působil, či spíše seděl v této
funkci, tak o něm ani nebylo nijak významně slyšet).

Pavlovi ve vysoké funkci NATO vůbec nevadilo, že Američané přítomností svých
vojáků v Sýrii porušují mezinárodní právo. Stejně tak mu to nevadilo u Turecka
(rovněž členský stát NATO). Američané i Turci působí v Sýrii dodnes. Pavel se
podřizuje zahraniční politice USA a nesmyslně podporuje vstup Ukrajiny do
NATO. O své vojenské kariéře vykládá nesmysly a zamlčuje fakta (více viz
příspěvek ze dne 10. ledna 2023). Pavel je oportunista, trpí velikášstvím a
projevuje se u něho nečestné jednání.

DANUŠE NERUDOVÁ: Afektovaná žena s umělým úsměvem, jejíž hloupé reakce
pramení z její všeobecné nevědomosti a nezkušenosti. Svůj handicap se snaží
nahradit přehnaným sebevědomím. Chybí jí schopnosti, které nemá ani pro
zastávání funkce rektorky univerzity (zřejmě jí k této funkci pomohlo právě její
přehnané sebevědomí, což je typické i pro mnohé politiky – např. pro
akademického kolegu Fialu, dále pro Síkelu, bývalého „univerzála“ Havlíčka atd.).

Nerudová postrádá věcné argumenty a pro své vyjadřování potřebuje „taháky“
a věčné rady svého týmu. Nerudová nevěděla ani základní věc, a to, že
v organizační struktuře úřadu prezidenta je Vojenská kancelář. Nezná ani význam zpravodajských služeb a možnosti jejich úkolování ze strany prezidenta. Kvůli své povaze a nedostatečným znalostem a zkušenostem je snadno ovlivnitelná.

PAVEL FISCHER: Jeho způsob vyjadřování není upřímný, ale naopak strojený až
úlisný. Podporuje falešný boj proti nepohodlným informacím (nikoli proti skutečným dezinformacím). Dlouhodobě podporuje zahraniční politiku USA na
úkor bezpečného prostředí v Evropě. Adoruje ředitele BIS Michala Koudelku a
jako senátor by chtěl prosadit změnu zákona ve prospěch zpravodajských služeb
čili větší kontrolu a perzekuci občanů, na které tyto služby ukážou (blíže viz
analytický dokument o údajném agentu–krtkovi na MZV poslaný dne 18. října
2022 v dopise č. 25).

JAROSLAV BAŠTA: Trvale bojuje za svobodu projevu a proti jakémukoli
omezování. Byl jedním z mála politiků, kteří už v únoru 2022 protestovali proti
zablokování nepohodlných webů. V souvislosti s Ukrajinou se u Bašty a stejně tak
u jeho spolustraníků z SPD projevuje určitá autocenzura. Podobně nestačí říkat
jen hesla proti válce, ale je nutné nazvat všechny příčiny, které k ní vedly – bez
toho se válčení neukončí. Jeho vyjadřování je někdy těžkopádné a nedostatečně
promyšlené. Trvat na odvolání vlády podle článku 62 Ústavy ČR může vypadat
atraktivně, ale jedná se o neproveditelnou věc.

Krátce to rozeberu: Článek 62 je obecný výčet činností prezidenta republiky, přičemž Ústava v dalších článcích rozvádí, za jakých okolností může prezident tyto činnosti vykonávat.
V článku 62 se taktéž obecně uvádí, že prezident rozpouští Poslaneckou
sněmovnu, dále že svolává zasedání Sněmovny nebo že jmenuje soudce
Ústavního soudu. Pokud by prezident mohl kdykoli odvolat vládu, pak by také
mohl kdykoli rozpustit Sněmovnu (to však blíže upřesňuje čl. 35). Stejně tak by
mohl kdykoli svolat zasedání Sněmovny (třeba o prázdninách, ale to zase
upřesňuje čl. 34). Ani soudce ÚS si nemůže prezident jmenovat jen tak, ale
s jednotlivými kandidáty musí souhlasit Senát (viz čl. 84). Odvolávání
jednotlivých členů vlády upřesňuje čl. 68 a 74. A odvolání celé vlády pak
upřesňuje čl. 75. Dalším důležitým bodem Ústavy je to, že vláda je odpovědna
Sněmovně, nikoli prezidentovi. Tudíž je to Sněmovna, která může odvolat vládu,
a to tak, že jí vyjádří nedůvěru. Bašta by tedy sice mohl vytvořit jakýkoli
odvolávací pamflet, ale vláda by na to logicky nereagovala. Navíc Sněmovna by
mohla zareagovat vydáním usnesení, kterým by vládu podpořila a kterým by
naopak odsoudila aktivitu prezidenta. A tento zákonodárný orgán je v této věci
důležitější než přání prezidenta. Prezident má jiné efektivní možnosti, jak umně působit na vládu jako celek, na jednotlivé členy vlády, na poslance a jak k tomu
všemu využívat média.

Dále se objevuje názor o politickém profesionálovi. Toto označení je po debatě
na TV NOVA dáváno Babišovi. Avšak já nepovažuji za politického profesionála
toho, který jen politicky řeční, byť by tím rádoby „sundal“ své politické protivníky,
ale toho, jehož reálné chování je spojeno s nepřetržitým zastupováním určitého
politického celku – v tomto případě státu včetně jeho občanů. Avšak mé
hodnocení Babiše tomu vůbec neodpovídá. Na druhou stranu musím připustit,
že z pohledu diváků Babiš lehce „vyškolil“ nafoukaného Pavla. Jenže pro mě je to
jen povrchní věc. Moje rozhodnutí je následující: I když mi u každého kandidáta něco chybí (u většiny z nich mi toho chybí více), tak jsem se v prvním kole rozhodl volit Jaroslava Baštu. Rozhodující je pro mě svoboda projevu, což se mě po odstranění mého webu osobně dotýká. A u svobody projevu všechno začíná. Když není svoboda projevu, není možné nic smysluplně a spravedlivě řešit. Navíc Baštu nepovažuji za žádné zlo – ani to malé. Jeho záměr odvolat nevydařenou a ze zahraničí ovládanou vládu neshledávám jako nebezpečný a docela by mě zajímalo, jak by svůj záměr hodlal zrealizovat.

Ve druhém kole jsem připraven vhodit do volební urny prázdnou obálku, protože rozhodně nebudu volit Babiše ani Pavla, případně Nerudovou. Všechny tři hodnotím jako určité zlo a já chci mít své svědomí čisté. Prázdná obálka může být chápána jako způsob protestu s vyjádřením nesouhlasu s nabízenými kandidáty (podobně jsem jednal u volbyZeman kontra Drahoš). Podělil jsem se s Vámi o své hodnocení kandidátů a o mé rozhodnutí ohledně volby, ale v žádném případě to nepovažujte za jakékoli doporučení. Každý z nás může mít odlišné priority a smýšlení o kandidátech. Volte podle svého nejlepšího vědomí (znalostí o kandidátech) a svědomí (morální odpovědnosti za vlastní volbu).